sobota 10. června 2017

10 věcí, co bych řekla své mladší já

Nemám žádnou nostalgickou náladu. Možná jen trošku. Moje pubertální já bylo neuvěřitelně zmatený v nějakých ohledech.Vtipný bylo, že většina se snažila být originální, zkrátka nebýt jako ostatní a já se snažila o pravý opak. Ve výsledku ale stejně všichni byli normální a já  ta divná čubka.
To by stačilo, sepsala jsem deset věcí, který bych si fakt přála říct své mladší já. Nejradši bych se teleportovala v čase a u některých bodů bych mé mládě opakovaně propleskla, aby mi to bylo dostatečně jasný.

10 VĚCÍ, CO BYCH ŘEKLA
SVÉ MLADŠÍ JÁ

 

neděle 23. dubna 2017

Kopačky.

 Nechápu, proč Očko hraje písničky o rozchodu v tak ranních hodinách (a nebo proč zrovna já koukám na Očko..) Takže tu civím v proklatě brzkou hodinu na emařský videoklipy o zlomeným srdci  říkám si, co to  teď sakra dělám se svým životem..(Jo, měla jsem kocovinu.) . A tak nějak jsem začala nadměrně filozofovat (Ježiši). My holky jsme strašné naivní krávy. 

středa 22. února 2017

Každý maturitní ples.

Je zase období plesů, módění se a přehnaného pití, tak jsem se rozhodla podělit o tyhle okamžiky jak z mého maturitního plesu, tak i z plesů ostatních, protože pokaždý, co se na nějakým tom maturiťáku ukážu, dopadá to víceméně úplně stejně.

  Pro holky je tohle období nadměrně stresující, hlavně pokud máte svůj maturák hned po Vánocích, proto hladovky na poslední týden (ježiš to je moc. Spíš den.. a nebo pár hodin.. aby se neřeklo.) jsou jednou ze zásad. Je to jako když si jdete jednou zaběhat a máte vystaráno na celý měsíc se svojí teď už "jsem sportovní jsem běhař čubky" figurou.



neděle 15. ledna 2017

10 přikázání pro můj rok 2017

Bohužel jsem předsevzetí nějak prošvihla. Neměla jsem žádnej super plán, jak do roku 2017 vkročím jako nový člověk, ale za to jsem dokázala za těch pár dní sesbírat mnoho (ok, deset) debilních ponaučení, který mi dokazujou, že bych se svým životem měla konečně něco dělat.(Or nooooooot)
Jsem ale samozřejmě nenapravitelný případ a i když se mi řekne desetkrát NEDĚLEJ TO, tak to stejně udělám. Půjdu do pekla i za nedodržování mých vlastních pravidel, kruci. 

10 PŘIKÁZÁNÍ SVATÝCH aneb pouč se mrcho

 

čtvrtek 29. prosince 2016

Holidays jsou skoro over *crying* #aještěhashtagaťjsemcool

To byl šílenej adrenalin v těch osmi letech, kdy jste si říkali, že jste to možná fakt zvorali, protože jste se nechovali celej rok moc slušně a že Vám Ježíšek nic nepřinese. 

Teď jsou Vánoce stresující úplně v jiným směru. V tom ne moc záživným. Všichni jančí kvůli dárkům a přípravám, takže stojíte i v pekárně dlouho frontu jako na Pandoru. Když pracujete, pracujete víc než obvykle. Když studujete, kašlete na to úplně stejně jako jiný měsíce, ale stejně se v tom "Fuck this shit" musíte snažit o něco více. (A když děláte oboje, je to velká nálož exkrementu.. prostě sraček.)
  Učitelé Vám stejně o prázdninách nedají moc velký oddych, jelikož předpokládají, že nebudete dělat nic, proto se můžete učit. (Samozřejmě, že budeme dělat velký hovno, ale damn.. nechte nás si to užít.)
I tenhle rok jsem nezklamala a šla se na Vánoce opít. Velké pozitivum je, že každý má peníze, tudíž každý každýho zve. No, a proto ty vánoční opíječky dopadají hůř než obvykle a já si druhý den s kyblíkem u postele říkám, že nejsem normální, že tyhle svátky trávím takhle. Na druhou stranu nevytáhnu celý den paty z pokoje, takže se vyhnu všem nouzovým rodinným hádkám. Smart af.

A teď právě probíhají ty divný dny před Silvestrem, kdy nemáte absolutního tucha, co děláte se svým životem. Doufám, že nejsem jediná, co všechno odkládala přesně na tyhle dny (ano, sestrojím stroj času, přečtu všechny knihy.. ), ale stejně se na vše vykašlala. To abych si dala novoroční předsevzetí, abych začala něco dělat s tou prokrastinací..a nebo až další rok...

 2016 byl suverénně asi nejhorší rok v mém krátkém otravném životě a ne, bohužel to neříkám jen protože je to trend. V tomto roce se toho dost posralo, ale musíme být optmisti, však znáte to, bude hůř. A kdyby ne, Babiš nám to určitě hezky vybarví.  


Tak přeju hezkej novej rok a mnoho alkoholu v krvi.




sobota 26. listopadu 2016

10 důvodů, proč mě serou beauty youtuberky

Nedá se o mně říct, že jsem nějaký profi sledovač videí, ale zároveň je to trend, který jsem nemohla jen tak zavrhnout (Youtubery jsem měla ráda i  předtím, než byli cool and rich. Takže mi je vlastně všechno odpuštěno.)
Holky přesedlali z "Budeme pomlouvat tu, která na našem posezení chybí" na "Budeme pomlouvat tu couru, co vydala včera nový video." takže to pro společnost přece jen má nějaké pozitiva. Ne, nepochopte mě špatně, já mám ráda Youtuberky! Sama jsem dilča, co by se za kameru nikdy nepostavila, proto vidím respekt víceméně ve všech, jen jsou tu občas takové výjimky (něco jako slabší chvilky), které mě dost serou.
10 důvodů, proč mě
serou beauty youtuberky

sobota 5. listopadu 2016

Jsi hezká, neboj.

Holčičí sebevědomí je něco komickýho.
Fascinuje mě, že půlka sociálních sítí a časopisů nás pobízí k tomu, abychom milovaly samu sebe, abychom si víc věřily a byly samy sebou. A ta druhá část nám radí, jak zhubnout do 7 dnů 5 kg a říká nám, že pokud nemáme aspoň 180 cm a nevážíme pod 50 kg, náš život nemá smysl.  
A pak se chlapi diví, že jsou ženský bláznivý magorky..

Chceme se jen líbit. Ale jak se máme líbit? Musíme vypadat jako ty holky v časopisech. Protože je  rozdíl mezi JE a NENÍ hezká. JE a NENÍ hubená. A slečny v časopisech JSOU hezký a JSOU hubený a kdo nevypadá jako ony, tak prostě už NEJSOU. To je přesně to, co nás učí. A proto se pak ubrečený snažíme vygooglit, jak si věřit a jak si zvýšit  sebevědomí (ještě předtím samozřejmě hledáme všelijaký dietky, ale zjistíme, že nemáme koule na vodu s pepřem nebo na suchar denně.) Máme se smát, máme být šťatné, máme si říkat před zrcadlem, že jsme krásné. Ale proč, když se tak necítíme?

Vždycky jsem chtěla být TA holka.  TA holka, co nemusí nic řešit, TA holka, která vypadá i bez make upu jako bohyně. TA holka, co má vysněnýho chlapa. TA holka, která na sebe nemusí upoutávat pozornost mini sukní, nebo dlohýma řasama a stejně si ji všímají. TA holka, která nezná depky. Jako kdyby byla vystřižená z časopisu a nebo z nějakýho kýčovitýho americkýho filmu. 
No, a tady mě máte. Jsem jeden velkej mess. Můj kluk mi ještě nepřijal ani žádost o přátelství a  když vyjdu občas ven nenamalovaná, lidi tipují, že mám rakovinu. Moje štastnější dny se skládají z toho, že se probudím s menšíma kruhama pod očima, a nebo když se nasoukám do emkovejch kalhot. Střídá se u mě koloběh "Necítím nic, bitchez.""Panebože, štěně! Nebreč! Hlavně. Kurva. Nebreč."  A víte co? Kašlu na TU holku, takhle je mi super. A o tom to celé je. Když nastane ta chvíle, kdy přijmete, jak vypadáte a zjistíte, že byste vlastně neměnili. Nemusíte si nic dokazovat, nemusíte sami se sebou bojovat.  A v ten moment jste nejšťastnějším člověkem na planetě.




Něco pro tebe

10 znaků klasických bitches na Instagramu.

Rozhodně vás to nemá nějak ponížit, jelikož každá z nás je něčím basic bitch. Pokud se vidíš ve všem, jsi totálně provařená a pokud v ničem,...